Na Brůdku.

Herma Pilbauerová

Na Brůdku.
Kostelík malý, nizounký s návrší v kraj se dívá, na místě bojů vítězných o Čechů slávě snívá. – Šumavské hvozdy oživly, nepřátel husté davy do Čech kdy vtrhly v pýše své pokořit české hlavy. Leč jako mračno bouřlivé, z něhož se řítí blesky – české tu vojsko – v čele jich Břetislav, kníže český. Ve zbraní třesku, lomozu, v krvavé rose smrti padají davy nepřátel; česká je paže drtí. – – 25 Umlkla vřava – ztichl kraj – hvozdy jen šumí temně, za hory prchá nepřítel – – Kdo chránil české plémě? Láska to k vlasti nezdolná, pažím co sílu skytla, v nepřátel mraku černavém jitřenkou zářnou svitla. Kostelík malý, nizounký pomník je věrných Čechů, kteří tu vlasť svou hájili statně do sledních vzdechů. Kostelík malý, nizounký v nitru svém pravdu tají: „Netřeba bát se nepřátel zemi – jíž láska hájí.“ 26