Na mezi.

Herma Pilbauerová

Na mezi.
Na mezi rdí se slziček, mateří doušky voní, nad její drobnou hlavičkou na sta se zvonků kloní. Co je tu krásy! každý květ života slastí dýše. jen když to slunce zářivé zlatým svým pérem píše. – Večerní vánek rozhoupá zvonky jak na klekání – – slzička něžná, zardělá v zeleň se k spánku sklání. Kosa, ta perlou drobounkou v kalíšku rudém svítí. Stmívá se – v dáli modravé zlaté se květy třpytí. 42