Píseň jara.

Herma Pilbauerová

Píseň jara.
Vysoká hrušeň v okno mi hledí bílými jara květy, měkkými listy povídá, šeptá, jak staré babičky rety. Sotva že jitro budí se v dáli, oživne písní ptačí... pěnkava drobná v duhovém šatě jásá, co hrdélko stačí. Kolikrát v žití slyšela hrušeň opojnou píseň jara – dithyramb lásky věčný, ach věčný! Kdy naše hlava proň stará?! 48