XVI. Ku pohřbu manžele a otce.

XVI. Ku pohřbu manžele a otce.
Poslední svou konám cestu Do věčnosti z ciziny, K nebeskému chvátám městu, Do své milé otčiny. Proň jsem dobrý boj bojoval, Hřivny své zužitkoval, Krista věrně následoval, Víru jeho zachoval. Pracoval jsem dílo dobré, V zlatou báň je uložil, Než mne Bůh můj volal k sobě; Cíl mé pouti položil. – Na shledanou, choti věrná! Podej ruku v stuhlou mou, Noc nás rozloučila černá, Choť přelstila upřímnou. Nic neplač a nežel toho, Bůh zas všecko napraví, U něho jest bytů mnoho, On nám jeden připraví. Jenom v kázni, bázni Boží Vychovej sirotků mých, Ať se denně v ctnosti množí, Lze ti vydat oučet znich: „Pane! zde jsou všechny dítky, Jež nám nebe svěřilo, Hle! jak květou tyto kvítky, Žádné z nich nezhynulo.“ – Na rozcestí, než se s vámi Milé dítky! rozžehnám, Pojďte ke mně, ať vám s máry Ještě jednou požehnám. Za mne s máti a sousedy Otče náš! se modlete, Na mou rakev naposledy S útrpností pomněte. Mně dnes, Bůh zas zítra tobě,tobě Odpustíš-li, odpustí. Přej mi každý pokoj v hrobě.hrobě, Kam mé tělo uhostí. Bohu tělo své navrátím, Duši jemu odevzdám, K němu s vámi se obrátímobrátím, VšekoVšecko v jeho ruce dám. Věřím, že on mne nezkrátí, Oživí zas kosti mé, Smrt až kořist Pánu vrátí, Vzkřísí mrtvé tělo mé. 22