Kolářská.

Václav Pok Poděbradský

Kolářská.
Ostrý poříz v ruku statnou, na se z kůže zástěru! Chci-li míti práci zdatnou, dobré dřevo vyberu; z hruba budiž otesáno, pak na kozlu přiřezáno: z náboje, špic, loukotí kolo má se zrobiti. Je to v světě kolotání, vše se žene ku předu, kolo času vše pohání, také ducha národů. Jedni druhých dostihují, mocní slabých předstihují: třeba mnoho vozů, kol – jezdíť všechno napospol. 22 Vozy velkou roli hrály v bojích předků slavených, útokům když vzdorovaly hradby z vozů spojených; v nich se ženy s dětmi kryly, když se voje mužné bily: kolářům Trocnovský přál, jejichť práci cenit znal. Co vše z špalku muže býti, když se řádně oteše! Dáť se jím všem posloužiti k prospěchu i k potěše. Pluh nám kypří plodnou půdu, brány drobí polní hrudu, vozy sváží, kde co je – štěstí divně koluje. V blátě klusal chuďas mnohý, teď, hle, jezdí v kočáru, jiný, jenž měl velké rohy, přicházívá na káru. Kol své osy zem se točí, z dráhy svojí nevybočí, kdo však na ní zvrhne vůz, zkusí mnohých nehod hrůz. 23 Chutě nástroj v ruku činnou, s radostí v své práci dál, rychle doby lidské minou, blahý, kdo vždy k svému stál! S jasnou tváři, s myslí čilou robí kolář snažnou silou; jeť vší jeho péče květ, aby dobře jezdil svět. 24
Básně v knize Nová doba 2:
  1. Památce čtyřicátých narozenin Karla Havlíčka dne 30. října 1861.
  2. Na rozhraní roku 186½.
  3. Slza Boženě Němcové.  21 (18 – 62.)  24
  4. Karlu Havlíčkovi Borovskému.
  5. Vlastenka.
  6. Ku sňatku národovce s vlastenkou.
  7. Kolářská.
  8. Advent.
  9. Píseň českých turnéřů.
  10. Na sklonku roku 1862.
  11. Mé blaho.
  12. Při návratu do staroslavné Prahy.
  13. Čechů květ.
  14. Jarní jitro.
  15. I. Zdrávas krásná nebes milostenko,
  16. II. Než co pravím? – Někdy mezi námi
  17. III. Svítí hvězda na nebeské báni,
  18. IV. U kolébky stráží láska bdělá,
  19. V. Lásko, zřídlo nevyčerpatelné
  20. VI. Krásný zajisté jest květinový
  21. VII. Nejlahodněj však jen ono pění
  22. VIII. Kdyby píseň lásky zavznívala
  23. IX. Dost velký je prostor, který jmeno
  24. X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti
  25. XI. Milujme se, křehcí pozemšťané!
  26. I. Vlast.
  27. II. Všem Josefům.
  28. III. Mozart.
  29. IV. Julius.
  30. V. Salesius.
  31. VI. Sokol.
  32. VII. V Praze.
  33. VIII. Památka.
  34. I. Umí česky.
  35. II. Polovičákům.
  36. III. Nem bánom.
  37. IV. Dobré mínění.
  38. V. Všecko jedno.
  39. VI. Kosmopolitům.
  40. VII. Jistým korrespondentům z Prahy do – –
  41. VIII. Svoji k svému.
  42. IX. Žíti nebo mříti?
  43. X. Není divu.
  44. XI. Antisokolistům.
  45. XII. Toť to pravé.
  46. XIII. Rada.
  47. XIV. Jarní přání.
  48. XV. Březen.
  49. XVI. Také odpověd.
  50. XVII. Kde ta láska?
  51. XVIII. Na výčitku trumf.
  52. XIX. Postní náhled.
  53. XX. Proč to?
  54. XXI. Nezpomněl si na to.
  55. XXII. Divné věci.
  56. XXIII. Žádná tajnost.
  57. XXIV. Chyba lávky!
  58. XXV. Nač by to bylo?
  59. XXVI. Němci Čechům.
  60. XXVII. Dobré zoufalství.