Kalich nedopit.

Rudolf Pokorný

Kalich nedopit.
Na nebi jitřním první anemony co vítězné se třpytí znamení. Již s kříže sňaty dávné lidu stony a světem zvučí hymna spasení. Znáš píseň tu, ó matko bolesti, a umíš její slova pochopit? Ach jenom tobě státi v neštěstí – tvůj kalich dosud, dosud nedopit! Ba mnoho ještě ryzých tužeb zvadne a mnohá skane slzy krůpěje, než pravá činu hodina ti padne, než tělem bude slovo naděje! Zda viny na nás? Leda ve krev svou že nemožno nám tvář svou potopit. – – Náš život hříchem již a vinou zlou? Ach kalich dosud, dosud nedopit! Však přijde čas, kdy pod korouhví tvojí zas česká sláva náhle počne kvést; kdy mžiknutím se rány tvoje zhojí, pak slovo tělem učiněno jest! 37