Vlasti.

Rudolf Pokorný

Vlasti.
Když tvé ňádro, matko, tíseň svírá, nad mnou křídla smutku šelestí, leč kdy smutek tvář tvá nezapírá, moje srdce puká bolestí. A když úsměv líbá tvoje líce, což mně srdce v těle zaplesá, ale ty když rozplesáš se více, mně se otvírají nebesa! 40