XIX. (ADOLFU HEYDUKOVI.)

Rudolf Pokorný

XIX.
(ADOLFU HEYDUKOVI.)

Kladu hlavu na bralisko, snivo hledím dolů: ej, ten Turec – město, víska, vše jak v spevokolu. O můj drahý, z těch-li strání zírals do té krásy, chápu, že tak sladké písně duše vysnila si. Jaj, když pustím oko dolů, celý Turec suslí, že je také zlatou strunou Cymbálu a huslí!“huslí“! 97