PŘED BOJEM.

Rudolf Pokorný

PŘED BOJEM.
Když nás březen seřadil co skály, matička se smála až oči plakaly. A my s srdcem jarým, s bujarostí v oku: Čekej nás, matičko, ale bez otroků! Čekej nás, matičko, ale ne již všecky: mnozí z nás tam skončí život snivý, děcký a pak v blahé slasti, v krásném květu činů přivinou se tobě k mateřskému klínu. Mnozí klesnou v lůno, z něhož děje kvetly, jež ti na skráň vtiskly diadém tvůj světlý, mnozí z nás tam skončí život snivý, děckýděcký, aby v tobě žily po věky pak všecky. [92]

Kniha Z jarních luhů (1874)
Autor Rudolf Pokorný