Dvě milenky.

Milota Zdirad Polák

Dvě milenky.
Tiché jako holubinky Milují mne dvě dívčinky. Mladé jako jaro, krásné jako kvítí, Kéž bych mohl obě dvě si vzíti! Ale ach! jen jedna může Býti má, ta krásná růže! Protož, která má mne více ráda, Pospěš! – zavěš se na záda. 263
Básně v knize Smíšené básně (in Spisy Miloty Zdirada Poláka, díl 1):
  1. Mluvozpyt.
  2. Nevěrná.
  3. Z večera.
  4. Zastaveníčko.
  5. Blaženost lásky.
  6. Dar Borence.
  7. Běla.
  8. Čechové na cizá vojska.
  9. Výprava do pole.
  10. Zbrojení se Čechů.
  11. Zbrojení se černých divochů k boji.
  12. Květoslav a Kráska.
  13. Dívčin nářek.
  14. Zlomky z básně Milek.
  15. Epištola.
  16. Anince.
  17. Při Mělničině.
  18. Dítěti.
  19. Mudrc a rek.
  20. Na Mílu.
  21. Válka čili mír?
  22. Dvě milenky.
  23. Věno.
  24. Na pozvání.
  25. Oskar z Alvy.
  26. I. Venecia.
  27. II. Pod obrazem Petrarkovým.
  28. III. Ariosto.
  29. IV. Dante.
  30. V. Socha Venuše Medicejské.
  31. VI. Starý Řím.
  32. VII. Apollo Belvedere.
  33. VIII. Neapole.
  34. Válka na Inisthoně.