III. Ariosto.

Milota Zdirad Polák

III.
Ariosto.

Mysl slovy spojí, Ducha stápí v barev kráse! Lehounce co vyvojí, Obraznosti pohrou zdá se. Vynálezu nevyvážné sklady, Měnící se stále život všady, Něžná v slohu rozmilost, V zjevich jemná spanilost. V outlém citu zakvétá Mysl, plápolává jasně, Živá mladost uplétá Líbezně vše jeho básně. Schopnost vazbu milostných slov pojí, Kam co staví, nejlíp tam to stojí. A co vábně zmateno, Uměle rozpleteno. 286