TVÝM ZRAKEM OPOJEN...

Arnošt Procházka

TVÝM ZRAKEM OPOJEN...
Sad kouzelný a bez konců jest oko tvé, v něm temným žárem plá květ růží krvavých a žlutá růže otravný svůj oheň stře ve slunce poledního horkých polibcích. Běl zářná lilií v něm cudnou touhou lká po čistých objetích a retech andělů, do výše vznésti se, kde dále modravá se třpytně zachvívá v jich křídel ševelu. A jezera zde zelených ve stínech jsou, kde s leknínem se snoubí vodní růže květ, do šírá bezmezného, v bájné světy jdou, v tajemné zámky, k nymfě elf kde chýlí ret. Ve skryté altány cest úzkých vede spleť, v klín lesní houšti, vábnou tiš a svěží chlad, šum stromů ztlumený a temnot vlahých šeď, pak louky opět kypré s kvítím chudých vnad, a náhle vzkvétá pyšně flora tropická a hýří barev plam a srdce opíjí, vše zniká v skvoucí vír, jen vůně mystická vlá kol a zářná melodie měkce zní. 19