Před portretem Byronovým.

František Serafínský Procházka

Před portretem Byronovým.
Když vidím zářit v romantiky šeru tvou hlavu smělou idealní krásy, vždy na Diany bratra myslím v časy, kdy nestál ještě – kámen – v Belvederu. Z mramoru v tebe on se vtělil věru, měl’s jeho myšlénky, zpod tvojí řasy znak božství zářil, a kam zlatovlasý jsi přišel, budil’s vášeň, touhu steru. Jak on znal’s taje olympické říše, kam fantasie křídlem vzlétal’s v pýše pit nektar nesmrtelný v kole bohů. A přec – ó žel, že musí být tak vždycky – o tobě šeptával zlý jazyk lidský, že pokulháváš na kterousi nohu. 14
Básně v knize Blesky na horách:
  1. Zpívající pole.
  2. Krůpěje.
  3. Ve květu.
  4. Před portretem Byronovým.
  5. Vrány.
  6. Sanice.
  7. První stéblo.
  8. Čtenářce románu.
  9. Pašijový poklad.
  10. Genre.
  11. Co ptáci hovořili.
  12. Procházkou.
  13. Elegie.
  14. Šveholily vlaštovice.
  15. Starý čáp.
  16. Moravě.
  17. Jarní duetto.
  18. Amor.
  19. Alleluja.
  20. Mojžíš.
  21. Meč všebojec.
  22. Květnové meditace z roku 1887.
  23. U Hankova rovu.
  24. Lumírova pomsta.
  25. Vzpoura knih.