ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA.

ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA.
K. V. Raisovi.
V podbraní kroky zní sem a tam, tam a sem, blýská se bajonet, slunce se zhlídlo v něm, a voják chodí a chodí – stráž. Co hlídá, sobě vzpomínáš. 11 Tichounko ve dvorech, pranic se nevznítí, portály zamčeny a síně bez žití, jen holub stebélko upustí a křídly zlehka zašustí. „Vojáčku, příteli, copak tu hlídáte, proč se tak mračivě do ticha díváte? Zloději dávno si přivstali a, co se dalo, pobrali.“ – – „Pohádku přesladkou bába mi sdělila: od sta let spí prý zde princezna spanilá. Kdo by chtěl princeznu probudit, čarovný kvítek musí mít. A o té květině chodě tu přemýšlím, kde roste a zkvétá zázračným květem svým. Princeznu, pane, zbudil bych rád!“ – „Proto jsi tu, ta nesmí vstát.“ 12