ČEKANKA.

František Serafínský Procházka

ČEKANKA.
Fr. Xav. Svobodovi.
U brány při cestě na rumišti čekanka blankytným okem blyští, v touze hledí do daleka a pořád rytíře čeká, čeká. Šli kolem vojáci, bubnovali, čekanku do prachu zadupali. Ale ona za rok zase modrýma očima dívala se. 26 Šli kolem z večera milující, utrhli čekanku na kytici. Ale ona za rok zase modrýma očima dívala se. Dragouni letěli kolem vnově, koně ji roznesli na podkově. Ale ona za rok zase modrýma očima dívala se. Sluníčko zapadá, slunce vzchází, miláček čekance nepřichází, nepřichází, marná touha, ve prachu čekanka dál se plouhá. Ubohá čekanko pohádková, písničkář trhá tě nyní znova, k bílým dvorům hledí branou, nedočkáš, zůstaneš starou pannou! 27