STŘÍZLÍK.

František Serafínský Procházka

STŘÍZLÍK.
Je to on. Znova vzkříšený ulítl z bajky a tu je a všemi pírky zježený přede mnou poskakuje. Dávno je po něm, myslil jsem, poslední byltě on rodem, zahrabal jsem ho k plotu v zem, když umřel kocouřím hlodem. Tenkrát se plichtil, kam jen moh, k slepicím, holubům v družbě, ale dnes, vida, tak se vzmoh, orla že v pravdě má k službě. V stín jeho sedá nehnutě blizounko na každém místě, a když král zvedne perutě, pod křídlem dřepí mu jistě. Jen ty si, milý příteli, na malost chytráků horli! Jakž by pak orlové věděli, že oni vskutku jsou orly? 93