VÁNOCE 1914

Karel Dostál-Lutinov

VÁNOCE 1914
„Hlas zvonů táhne nad závějí, kdes v dálce tiše zaniká – dnes všechny struny v srdci znějí, neb láska se jich dotýká.“
Kol stromků stojí dětí řady a zamyslí se hluboce a hledí na slzy své matky a vzpomínají na otce. Tam kdesi v mrazné dáli stojí – hvězdnaté nebe – jeho strom – a místo plesných koled štěstí zdaleka houfnic hučí hrom. A místo dárků svaté lásky padají pumy, kartáče – ó lidstvo, kams to zabloudilo ? To Spasitel chtěl jináče! Ó lidstvo bídné! Kams to zašlo? Tys dalo víru bludičkám! Ó, již je čas, bys vrátilo se zas ke Kristovým jesličkám! V prosinci 1914. 29