Dvě sestry.

Dvě sestry.
Dvě sestry kvetly vmladosti Tak krásně jako máj, Znichž starší vmarné radosti Sy oblíbila ráj. Však druhá vctnosti, včistotě Svůj život konala, Bydlela dlouho vsamotě, Vní rozkoš mívala. „Jakž sestro, jest mi přeblaze! Nemůže ti tak být; Jen poslechni a buď vPraze, Máš se tak také mít. Jsemť živa prázdna starosti, Má práce jen je stroj, Jsemť všudy přiveselosti, Mámť každý nový kroj. 84 Jsem ctěna jako bohyně Y odnejvyšších hlav; Víc radosti mám vhodině, Můj přešťastný je stav. Kdekoli kráčím, zevšech stran Očima střílejí; A hojnou nesou lásky daňdaň, Orozkoš prosejí. Syc že tím ohněm zahynou Vsvé horké žádosti, Tak ženské srdce obvinou A dojdou milosti. Jako když růže vpodletí Svá ňádra rozvije, Kní všecko krásné přiletí A rozkoš požije. Jak zakuklené květinky Brouk každý nechá stát; Tak ostudené holčinky Kdo zmužských bude dbát?„dbát?“ 85 „O sestro, sestro bezbožná!„bezbožná!“ Ta druhá pravila: „Vždyťs bývávala pobožná, Jak jsy se změnila! Jak vězýšvězýš, pomnipomni, hluboko; Což ztoho nepojde? Smarnostmi žádný dalekodaleko, O věř mi! nedojde. Kdož chválí tě? jen světácy! Jich chvála jest jen lest; Smích sobě strhnou čtverácy, Když tobě vezmou čest. O považ, dcero marnosti, Jak mrzký jest tvůj stav! O navrať se zas kectnosti, A mrzkostí se zbav. Nadvšecku rozkoš jedině Jest přemilého ctít; A milovati nevinně Jest nebe vsvětě mít.„mít.“ 86 Zté rady sy ta světačka Žert strhla a posměch. Řkouc, že je předc jen sprostačka, Že nezná světa běh. A šla zas vmarné slepotě, Kde každý sní zas hrál. Druhá ale šla včistotě. Kteráž znich došla dál? – Jak brzy chlipnost požřela Té první spanilost, Líčená osamotněla, Kní žádný nešel host. Teď sy zní posměch dělají Co zmody stoleté, Pokoje nikdež nedají, Že krása nekvete. Jak se sní bude dále dít? Teď pozdě naříká. Začíná namarnosti klít, Jimž pozdě odvyká. 87 Kdežto vším sestra oplývá, Má všeho vhojnosti; A vmanželstvu teď požívá Zdravější sladkosti. Y čisté má své svědomí, Též zachovanou čest, Strach nemá, že kdy pohromí Ctnost spravedlivý trest. Ošálit panny ojméno Nedejte se, a ctnost! Vězte, že nejprv zavěno Má býti poctivost. Š. Hněvkovský.