Chvála zlých žen.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Chvála zlých žen.
Více muží svých sy zubů Nazlé ženy nebruste! Radší zaslepency hubu Kjejich chvále rozpusťte! Ženy zlé jsou zapotřebí, Korunu vám chystají Mučedlnickou někdy vnebi; Muže dobře kárají. Jest nám to zlé pokolení Zrovna snebe seslané, Aby vedlo knapravení Muže khříchům oddané. Ženy zlé jsou pravé líky, Všeobecné prostředky, Jich řeč plaší místo píky Všecky čerta opletky. Nosýli kdo hlavu vzhůry, Jeli pýchou nadutý, Kženě zlé ho dát dokůry Brzyť půjde sehnutý; Nebude sy více foukat, Pokoře ho naučí; Víc ne přesramena koukat, Jehně zněho vymučí. 119 Jestli někdo zlakomosti Zbírá peněz hromady; Čert je brává bezmilosti, Smutnéť máme příklady. Ať sy ženu, radím tomu, Hodně zlou dřív uváže, Tuť hned cestu těmto zdomu Našetřeným ukáže. Proti smilstvu umí bránit, Když čert muže nabáká; Nechceli se toho chránit, Hodně jemu vykráká. Kdežto dobré ženy muže Hovíváním kazejí, A tak čertům jejich kůže Naofěru sázejí. Nenávist? – „přej, bude přáno! Přízeň kvšem jest heská ctnost!„ctnost!“ Tím ho skouší, a hned ráno Navede sy hostí dost. Kdo je khněvu popudlivý, Dobrý příklad dávává: „Buď jen jak já milostivý! Per se radší!„radší!“ říkává. 120 Obžerství? jít dohospody Brání, též y dospolku; „Miluj střídmost, drž se vody Bezevšeho okolku.„okolku.“ NadTullia výmluvnosti Proti kartám vyleje, Byť řeč byla vevážnosti, Nehty vtvář mu zareje. Lenost? vkaždé honíc době, Nedá muži zahálet. „Naležíš se dosti vhrobě, Tam se můžeš vyválet.„vyválet.“ Toť zlé ženy působějí, Pročež chválu mají mít; Až se hodně rozmnožejí, Světic mnoho budem mít. Žádné nikdež vsvětě kvítí Není této mocnosti; Sám čert, kde zlé ženy cýtí, Utíká pryč včerstvosti. Popřejte mi, jestli znáte Také ňákou hodně zlou; Dobrý skutek uděláte; Pannyť všecky dobré jsou. Š. Hněvkovský.
121