Kukavka.

Martin Alexander Přibil

Kukavka.
Aj kukánko, neodlítej! Na větvince mírně seď; Mne ctitele sobě vítej, Dej dotazu odpověd. Nelekej se, nemám luku, Hezky plesej: Kuku, kuku. Pověz, zdaliž dlouhé žití Popřeje mi tvorů Pán; Budeli mně vonné kvítí, Čili trn jen v cestu dán? Budu píti kalich muků, Či rozkoše? pověz: Kuku. Blaha tedy já mám zažít? Lichotníků straň se roj! Budeli pak mne též blažit Přítele vždy svatý spoj? Podáli vždy věrnou ruku Druhu svému? pověz: Kuku. Ještě něco tobě svěřím: Totiž milost k dívce mé; Že mne ráda má, to věřím; Zřím to, když mne obejme. Sejdemli se, rci, k oltáři? – Proč teď mlčíš, starý lháři? – 15