MLÁDÍ.

Karel Václav Rais

MLÁDÍ.
Kolem podzim. Luka holá, leda ocún kvete z nich, z boroviny havran volá, z hnaných mraků čiší sníh. Jen jak západ dohořívá, v dáli obraz zlacený ostrůvek jak ztracený na východní stráni zbývá. To se mládí ke mně dívá. (Ústř. Matici šk. 1905.)
125
OBSAH. I. Pro jetel1 Ráno na mši19 Náš hřbitov29 Pavla33 Nebeklíč42 Borovský pan učitel47 Pan professor56 Sám59 Mech62
II. Zimní večer65 „Půlnoční” na Karlšteině66 Odpověď královská68 Žižkův žal70 Pod Žebrákem71 Slovenská ballada75 Naše matky79 Moravě81 Mateřská řeč82 Otec a syn83 Na Bílé hoře83 Za Janem Nerudou85 Na vyšehradských rovech87 Na Hradčanech88 U nás88 Za hrob89
III. Dětem95 Roráty96 Školáci97 Můj život98 S dítětem100 Dítě102 Babička103 Mrtvá babička104 Pohádky105 Čtenářka106 Básně nejkrásnější106
IV. Na vesnickém hřbitově111 Píseň112 Starý otec113 Dávno, dávno tomu115 Matka117
Ze vzpomínek I. 119 II. 120 III. 121
Píseň121 Hodiny122 Život123 Bělohradské zvony123
Dvě písně I. 124 II. 125 Mládí125
E: až; 2002 [127]