Má lyra.

František Alexandr Rokos

Má lyra.
Buďto blaženost mi cosi ruší, Slzím, oplakávám zmizelou, Aneb zase tváří veselou Někdy radovati se mi sluší. Kdož s mou zdělovati má to duší? Nebo vyjasnit tvář zatmělou, Neb mne těšit vida zardělou, Bez úlevy cítím osud tužší! Hledím kolem vůkol, neusmívá Když se na mne přítel laskavý, Což ze srdce nemám vylít tíseň? Hluboko co v utrobě se skrývá, Jak se toho duše má zbaví? Uchopím se lyry – pěji píseň! – 9