Příznivcům svým.

František Jaromír Rubeš

Aj tu kvítky kvítí nelíčené(T5f) Žádné růže žádná liliátka(T5f) Chudobinky chudé ubožátka(T5f) Slzinkami jenom porosené(T5f) Jsouť to kvítka jež sem sbíral(T4f) Když se na mne blazí dnové smáli(T5f) Nezabudky natrhané v dáli(T5f) Když bol ňádra moje svíral(T4f) Jsouť to slze jež sem slzívával(T5f) Když sem blahým dobám s Bohem dával(T5f) Kdybych mohl k nebes báni jasné(T5f) Třpytících bych nabral hvězdiček(T5m) Z nichž bych jako z růžiček(T4m) Věnečky dva uvil milokrásné(T5f) Jeden bych dal mateři své vlasti(T5f) Od kteréžto vás a sebe mám(T5m) Druhý bych dal bratří sestry vám(T5m) Jejichž blahem blaženost jest vlasti(T5f) Přijmětež ty kvítky nelíčené(T5f) Vám je drazí vám je věnuji(T5m) Ježto víc než sebe miluji(T5m) Jsouť jen pro vás pro vás vyprošené(T5f) Čím jsem vám tím vy jim buďte(T4f) Výjev lásky s láskou suďte(T4f) Láska láska blahé pomnění(T5m) Láska blahá která všecko zmůže(T5f) Chudobky vám moje promění(T5m) V lilie a růže(T3f) Kterou bych rád(T2f) Která když k ní v době svaté(T4f) Vroucně vzdychnu Ty jsi mou(T4m) Slova ta co slova zlaté(T4f) Svatě zavře v duši svou(T4m) Sobě opětovat je se bojí(T5f) Ráj svůj v srdéčku svém kryje(T4f) v tom ráji jenom pro mne žije(T5f) Dobré nebe ta buď mojí(T4f) Která ale když s ní tropím šašky(T5f) Hned počítá na ohlášky(T4f) Těšíc se na brzké vdavky(T4f) Báby tetky kmotry své(T4m) Na jistou již svatbu zve(T4m) O jé dívko chyba lávky(T4f) Která řku li Dívko moje(T4f) Již jsem zpřízněn s duší tvou(T4m) Spas mě tvůj jsem budiž mou(T4m) K zemi sklopí očka svoje(T4f) Jako růžinka se začervená(T5f) A jak z krásného sna vytržena(T5f) K odpovědi darmo slova hledá(T5f) Nechtíc věřit k vdávání že čas(T5m) Pak jak liliátko bledá(T4f) Na mne upře očka svá(T4m) V nichž lze čísti Já jsem tvá(T4m) Dobrý Bože tou mě spas(T4m) Která bol v svém srdci nosí(T4f) Že se dlouho nevdává(T4m) A pak když ji o prst prosí(T4f) Celou ruku podává(T4m) Aneb když jí podám prst(T4m) Po celinké ruce sahá(T4f) A hned drží celou hrst(T4m) Ne taková dívka blahá(T4f) Věřte ta je darmo drahá(T4f) Která jak violka zkrytá(T4f) V svaté kvetouc domácnosti(T4f) S nelíčenou šetrností(T4f) Příchozího mile vítá(T4f) Která mě co přítele(T4m) Upřímného vidí ráda(T4f) Býti mou si nechtíc žádá(T4f) Mne co mužského se bojí(T4f) Dobré nebe ta buď mojí(T4f) Která ráda chodí na procházku(T5f) Do divadel do bálů(T4m) Do kostelů do sálů(T4m) Sebe vodí na okázku(T4f) A po hoších každou chvíli(T4f) Jako jelen očma střílí(T4f) Krátce kteráby již ráda(T4f) Ručičku svou odbyla(T4m) Co se doufá mocí žádá(T4f) Ta by pro mne nebyla(T4m) Která ve spanilém rozkvétání(T5f) Dítkem dobrým ještě ostala(T5m) Svět jen z jeho usmívání(T4f) Teprv byla poznala(T4m) Ráj svůj najde ještě v každém kvítku(T5f) Anjelíčka jenom v každém dítku(T5f) Jsouc též sama sobě ještě dosti(T5f) A tak samou nevinností(T4f) Neví ještě že je nevinnou(T5m) Ta buď mojí jedinou(T4m) Která však v nevinnosti(T4m) Celé umí dissertace(T4f) O panenství a o ctnosti(T4f) Držet umí disputace(T4f) Na kloubečky víc než steré(T4f) Nevinnost vám rozebere(T4f) A pak z toho resultaty(T4f) Přeučené vyvádí(T4m) Na nemravy dovádí(T4m) A na hříchy volá katy(T4f) Nechci věřte nechci ji(T4m) Ta se může nechat sedět(T4f) Dívka která tolik ví(T4m) Může ještě více vědět(T4f) Která jenom o svůj krám se stará(T5f) Před svým prahem jenom zametá(T5m) Družku která klevetá(T4m) Upřímně a vlídně kárá(T4f) Jiné mírně sebe přísně posuzuje(T6f) O jiných jen dobré vypravuje(T5f) Cizí čest ctí co čest svou(T4m) Ta jen ta jen budiž mou(T4m) Která ale za jediná ráno(T5f) Celé město převochluje(T4f) Kde co bylo přetřepáno(T4f) Ví a vše to vysvětluje(T4f) V níž se všecky noviny(T4m) Jako v centrum scházívají(T4f) Jižto ty jenž rády povídají(T5f) Ctí co svoji bohyni(T4m) S tou mi dejte pokoj svatý(T4f) Ta nebude nikdy mou(T4m) Než bych si vzal takovou(T4m) Zemru raděj neženatý(T4f) Která jenom pro modlení(T4f) Do kostela chodívá(T4m) A tam v blahém zanícení(T4f) Za všecky se modlívá(T4m) Jejíž očko v knize dlí a srdéčko se chvěje(T7f) Mysl čistá božským ohněm zňatá(T5f) A dušinka dobrá zde již svatá(T5f) S anjelem své nevinnosti(T4f) K trůnu božské velebnosti(T4f) Z mrákotné snův říše spěje(T4f) Nebesa ó klesni duchu blahový(T6m) Ztiš se cite oněm hlase podlý(T5f) Blažen za nějžto se takový(T5m) Anjelíček zde již modlí(T4f) Která ráda ne však ranně(T4f) Chodívá do chrámu Páně(T4f) Vyšňořená(T2f) Naškrobená(T2f) Sotva že jí kostel stačí(T4f) Na první se místo stáčí(T4f) Jedním očkem v knize slabikuje(T5f) Druhým ale bystře pokukuje(T5f) Kde kdo stojí kde kdo sedí(T4f) Zdaliž všecko na ni hledí(T4f) A než řádky dva má přeříkané(T5f) Všecky čepce má již zmustrované(T5f) Ta se pro žádného nehodí(T5m) Dívka která v místa boží(T4f) Pro modlení nechodí(T4m) Ta je jistě lehké zboží(T4f) Která jsouc děvuškou zdravou(T4f) Ze zdraví se svého těšívá(T5m) Aniž na to myslívá(T4m) Churavost že můž být dívky slávou(T5f) Která za milostné růže(T4f) Zdravých tvářiček se nestydí(T5m) Aniž družkám bledost závidí(T5m) O které se v pravdě říci může(T5f) Že se samým zdravím roznemůže(T5f) To je milostenka pravá(T4f) Ta buď mojí ta buď zdráva(T4f) Která ale podlé mody nové(T5f) Ač jest sličná ač jest mladá(T4f) Tvářinky si míti žádá(T4f) Za růžové liliové(T4f) V bílé růži jenom krásu hledá(T5f) Proto jen by byla bledá(T4f) V kafrové se vodě myje(T4f) Citron jí a ocet pije(T4f) Která brzo nosí podvázanou bradičku(T7m) Hned zas nato zavázanou hlavičku(T6m) Brzo očko hned zas uši(T4f) Proto jen že jí to sluší(T4f) Které jak se jí jen zlíbí(T4f) Něco chybí(T2f) A od rána do noci(T4m) Lékaře vždy volá k pomoci(T5m) Chtíc své srdce opit medicinou(T5f) A za tejden nemocí(T4m) Padesát má každou jinou(T4f) Ne ne té se ruka nedá(T4f) Toby byla svatba bledá(T4f) Která jsouc krásenkou českou(T4f) Českou být se honosí(T4m) Duši přitom majíc hezkou(T4f) Dosti Čech o jinou neprosí(T5m) Která ale o níž vím(T4m) Že je vnučkou Libušinou(T4f) Když ji slušně pozdravím(T4m) Milou naší mateřčinou(T4f) Jako hromu se ulekne(T4f) Schön dank Ihnen mně odsekne(T4f) Česky promluvit se stydí(T4f) A jen v cizí frančině(T4m) Němčině a vlaštině(T4m) Líbeznost a krásu vidí(T4f) Ne takovou fiflenu(T4m) Nechci míti za ženu(T4m) Která Češkou být se stydí(T4f) Ať se z českých srdcí klidí(T4f) Která poslední jde spat(T4m) A zas ráno první vstává(T4f) Která vždy má co dělat(T4m) Jíž se práce nedostává(T4f) Která co včelinka čilá(T4f) Po celinkém domě lítá(T4f) Řídí rovná snáší čítá(T4f) Opravuje smetá čistí(T4f) Každý hrneček umístí(T4f) Jížto domácnost jest milá(T4f) Ta ach ta by pro mne byla(T4f) Která jako jeniální hlavy(T5f) V nepořádku sobě libuje(T5m) O to ale málo pečuje(T5m) Dívčinkám co vine věnec slávy(T5f) Která když již slunce pálí(T4f) Ještě po lůžku se válí(T4f) Kávu snídá v posteli(T4m) Denně mít chce neděli(T4m) Pak se tři hodiny strojí(T4f) Práce se co ohně bojí(T4f) Když má na kvap někam jít(T4m) Pro saminké vrtochy(T4m) Hnedle neví kam se dít(T4m) A pak strachy celá bledá(T4f) Po celinkém domě hledá(T4f) Podvazky a punčochy(T4m) Která jsouc děvčátkem čilým(T4f) V pátek teprv do prádla se pouštívá(T6m) Strakatinu s prádlem bílým(T4f) V jednom kotli vařívá(T4m) Aneb abych šel již na jisto(T5m) Z jedné vody pere na čisto(T5m) Nepřebranou zavařuje čočku(T5f) Vařečkou vyplácí kočku(T4f) Nové koště nechá spálit(T4f) Starým mrakům okna kalit(T4f) V píli čiperného děvčete(T5m) Tatínkovy boty vymete(T5m) Teprv když se jí chce spát(T4m) Postýlku si běží stlát(T4m) To je mnoho to je moc(T4m) Milostenko dobrou noc(T4m)

Patří do shluku

dělat, chudák, koukat, nos, kapsa, huba, počkat, krk, vyndat, čert

149. báseň z celkových 674

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1. SMUTEK. (Jaroslav Haasz)
  2. None (Karel Leger)
  3. XIV. Vzácná milá. (František Serafínský Procházka)
  4. Kritika Venuše. (Antonín Koukl)
  5. Soucit. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. SONET PLAGIÁT (Viktor Dyk)
  7. Osud kokety. (Bohdan Kaminský)
  8. 50. Přibylý anděl. (František Jaroslav Kamenický)
  9. 48. Pamatujte si to, bratři. (Jan Karafiát)
  10. Psáno na první stránku knihy „Na sedmi strunách“. (Jaroslav Vrchlický)