Deklamací v kaputě.

František Jaromír Rubeš

Také na mne přišel řád(T4m) Také já mám něco povídati(T5f) Já nic nevím moji zlatí(T4f) Kdybych věděl milerád(T4m) Či snad myslit ráčíte(T4m) Že jsem řečník jakýsi(T4m) To se trochu mejlíte(T4m) Řečník leckde na hřebíčku nevisí(T6m) Řečníkem být k tomu třeba mnoho(T5f) Povím vám jen výtah z toho(T4f) A již uvidíte jaký toho stoh(T6m) Předně má být švarný hoch(T4m) Aby získal řečnickému stavu(T5f) Postavou již ňákou slávu(T4f) Krásnější je krásná růže(T4f) Z krásných li se lístků vyvine(T5m) Krásnější je krásné bůže(T4f) Z růžových li mráčků vyplyne(T5m) Krásná tvář ta moji zlatí(T4f) Časem víc než zlato platí(T4f) Co se kráse všecko promine(T5m) To je vám až jemine(T4m) Řečník má mít černý frak(T4m) Jak sníh padlý rukavičky(T4f) Aby třeba řečnil tak a tak(T5m) Dělal přece vtipné kličky(T4f) Vynikal i nad kritiku(T4f) K tomu má mít mrštnost ve jazyku(T5f) Zvučný hlas a bystrý zhled(T4m) Hnedle tam a hnedle zdeť(T4m) Obličej však takový(T4m) By se v jeho klidné tváři(T4f) Čísti dalo jako v slabikáři(T5f) Pak je řečník hotový(T4m) Aby ale za to jako náhradu(T6m) Nevyzískal pomluvu a klevety(T6m) Musí míti ještě manšety(T5m) Manšety a kakadu(T4m) A pak v kotrbě(T3m) V té své osvícené nádobě(T5m) Nejmíň šestnáct řečí v zásobě(T5m) Já bych řečnil ale tak(T4m) Nemít bíle rukavičky(T4f) Nevědět jak dělat vtipné kličky(T5f) Nemít frak(T2m) Nemít manšety a kakadu(T5m) Toť bych letěl k svému západu(T5m) Bez vesla se pustit na moře(T5m) Holou rukou chytat ouhoře(T5m) Bez přípravy do řeči se dát(T5m) Toť by se mi musel každý smát(T5m) Všudy prý se ale na to nehledí(T6m) Vem to tedy šlak(T3m) Ať je to již tak a nebo tak(T5m) Vždyť pak ve fraku snad rozum nesedí(T6m) Manšety a kakadú(T4m) Neomoudří hloupých nápadů(T5m) A ta bílá rukavička(T4f) Neudělá z Poldy andělíčka(T5f) Tedy mluvit ovšem ale co(T5m) Pravdu nechci k čemu to(T4m) Pravdotluk li hledá oslavu(T5m) Otlukou mu housle o hlavu(T5m) Lháti nechci také lhát je hřích(T5m) S hříchem hráti žádný smích(T4m) Kdo pak by mně za to něco dal(T5m) Kdyby na mne pro nějaký žertík(T5f) Přišel čertík(T2f) Proč bych tedy lhal(T3m) Nalhou toho básníkové(T4f) Milenky a miláčkové(T4f) Až se rdějí nebesa(T4m) K čemu tedy dříví nosit do lesa(T6m) Do Vltavy vodu(T3f) A mít z toho škodu(T3f) Konečně pak ještě smích(T4m) Nechci lháti lhát je hřích(T4m) Hanět Také vyhlídka jen bledá(T5f) Něco to se nesmí hanět(T4f) Jiné to se hanět nedá(T4f) Jinde místo hany musíme se klanět(T6f) Hanět módy šněrovačky(T4f) Škoda času to jsou hračky(T4f) Kárej hřímej malý strach(T4m) Marně na zeď házet hrách(T4m) A pak co tím člověk vyvede(T5m) Hanět každý ťulpa dovede(T5m) Chválit ovšem to se musí(T4f) Kdo nechválí ten se spálí(T4f) Ale co ach to jsou těžké kusy(T5f) Dobré to se samo chválí(T4f) Chválit chod a rozum husí(T4f) Chválit stvůry hříchobledé(T4f) To našinec nedovede(T4f) Řečnit ale přece mám(T4m) Ale co a kudy kam(T4m) Pravdu máte v slabikáři(T4f) Lásku v každém románu(T4m) Lež najdete v kalendáři(T4f) Rozum v drahém županu(T4m) Mládenec v kupeckém krámě(T4f) Panny chová dětské rámě(T4f) Věrnost naleznete v slovníku(T5m) V péru jed a v jazyku(T4m) Ideal svůj v sobě(T3f) Pokoj svatý v hrobě(T3f) Vždyť to všecko znáte moji zlatí(T5f) K čemu tedy škváry přemýlati(T5f) Škoda času škoda plic(T4m) Ptáte li se ale páni(T4f) Co nám zbylo k rokování(T4f) Odpovídám Skoro nic(T4m) Nic je ovšem trochu málo(T4f) Kdyby se však na tom stálo(T4f) Přec by se i z něho něco dělat dalo(T6f) Někdy sami radní páni(T4f) Dlouhé mají rokování(T4f) Nechci býti sudičem(T4m) Kdybyste se jich však ptali(T4f) O čem pak ste rokovali(T4f) Uslyšíte o ničem(T4m) O ničem již ani slova víc(T5m) Neděláme beztoho teď nic(T5m) A pak ještě mluvit o ničem(T5m) To jest býti dvojím času mařičem(T6m) O ničem si moji zlatí(T4f) Budem něco povídati(T4f) A to sice jak mi jednou v Praze(T5f) Bylo blaze(T2f) Mnohý chtě se vyhnout všemu zmatku(T5f) Začíná hned od začátku(T4f) A sic nejradč od stvoření světa(T5f) Popisuje smutný v ráji pád(T5m) Líčí Mathusalemova léta(T5f) Potom přijde na Nimroda řád(T5m) Pak nás vede hbitě běže(T4f) Kolem babylonské věže(T4f) By však zmnožil naši lopotu(T5m) Pustí na nás světa potopu(T5m) Po potopě přijde k nám(T4m) Sem a Jafet a pan Chám(T4m) Pak nás hubené a bledé(T4f) Z Kanaanu do Egypta vede(T5f) Vypravuje široké a dlouhé historie(T7f) Jaké Židé měli mizerie(T5f) Dává stavět z cihel pyramidy(T5f) Onny památníky hrůzné bídy(T5f) Opustiv pak tuto památku(T5m) Ukáže nám v Nilu ošatku(T5m) Popisuje metly Faraonů(T5f) Egyptčanů hněv a hoře(T4f) A když přejdem červené to moře(T5f) Bychom mohli dále jít(T4m) Ukáže nám slunce v Gabaonu(T5f) Z Gangesu nás nechá pít(T4m) Podav nám pak bambusové hole(T5f) Uvede nás až do Konstantinopole(T6f) Tu nám vyjeví že Turci světí pátek(T6f) Popisuje Tulipánů svátek(T5f) Dýmek kouř a z kávy páru(T4f) Zahubení Janičárů(T4f) Turban Peru měsíc skvělý(T4f) Hurisy a Dardanely(T4f) A teď hbitě z Cařihradu(T4f) Rovnou cestou k Bělohradu(T4f) Jdeme dále blíže Mohače(T5m) Sedne si a zapláče(T4m) U Sigetské brány(T3f) Nechá vypadnouti Mikoláše(T5f) A když spatří Budín ze Salaše(T5f) Nechá kázat Kapistrány(T4f) Chtě nás posléz vykřísiti z mdlob(T5m) Přivede nás na tokajské víno(T5f) Není mu však ještě líno(T4f) Atilův jde vyhledati hrob(T5m) A nežli se odtud do Čech vypraví(T6m) Ve Lvově se ještě zastaví(T5m) Potom do Brna skok po železné dráze(T6f) Kdež nám nežli kočí kolo namaže(T6m) Ještě vycpaného draka ukáže(T6m) A pak hbitě k naší milé Praze(T5f) Tak to jiní dělají(T4m) Ať si ale způsoby své nechají(T6m) My se všem těm oklikám radč uhneme(T6m) A hned s věcí hlavní začneme(T5m) Pozor tedy na pohádku(T4f) Tuhle sem byl v jednom nobl bále(T5f) Ne ne abych nelhal hnedle na začátku(T6f) Nebylo to v žádném bále ale(T5f) Dobře na jedné to bylo veselosti(T6f) S nejvybranější snad společností(T5f) Ohlednu se trochu kolem(T4f) Aj tu za širokým stolem(T4f) Šestnáct pánů muzikantů sedělo(T6m) Z nichž se ani jedinkému(T4f) K největšímu podivení mému(T5f) Slyšte píti nechtělo(T4m) O těch dosti(T2f) A hned k slavné společnosti(T4f) Ženich obraz mladinkého muže(T5f) Stár moh býti asi třidcet let(T5m) Nevěsta ten rajský květ(T4m) Nebyla již dítko žádné(T4f) Ale plna krásy panny vnadné(T5f) Let měla as čtyrykráte pět(T5m) A jak sladké povídaly hlásky(T5f) Dali prý si oba ruce z lásky(T5f) Při ní byly čtyry družinky(T5m) Utěšené dušinky(T4m) Slyšte ony nevěřily(T4f) Že ten hezký čepeček(T4m) Jímž nevěstu očepily(T4f) Ač byl skoro samé kvítí(T4f) Někdy lehčím může býti(T4f) Nežli jejich věneček(T4m) Nechám družek hledím dál(T4m) V koutě letný člověk stál(T4m) Skromný vyvoliv si stan(T4m) Bylť to jak mi řekli velký pán(T5m) Který své a sebe znal(T4m) Dobře viděl hezky psal(T4m) Mnoho dělal málo spal(T4m) Často dával zřídka bral(T4m) Staré známé ještě znal(T4m) Nehrozil se svého sluhy(T4f) Neměl dnu a neměl dluhy(T4f) Byl tam také jeden básník český(T5f) Ještě mladý švarný hezký(T4f) Hezčí ještě měl však frak(T4m) A když pravil jonák smělý(T4f) Ten sem vyveršoval celý(T4f) Divím se že tomu tak(T4m) A když nás tu žádný nehlídal(T5m) Tu mi ještě povídal(T4m) Ač se jižjiž končil Leden(T4f) Že má doma ještě jeden(T4f) Byl tam také jeden z kritikusů(T5f) Který z každinkého kusu(T4f) Dřív než na něj důtky upletl(T5m) Skoro celou stránku přečetl(T5m) Byl tam novinář a ten jak piskl(T5f) Mluvil pravdu jakby tiskl(T4f) Kolem něho paničky a páni stáli(T6f) Poslouchali trochu se i smáli(T5f) Byly tam i houfy slečinek(T5m) A ne sice planých růžinek(T5m) Nebylyť to liliátka zvadlé(T5f) S nimi švarní panáčkové(T4f) Slyšte prosím věci nové(T4f) O počasí o divadle(T4f) Ač vám s nimi dlouho hovořili(T5f) Ani slova nemluvili(T4f) Moudré panny v karty hrály(T4f) A ty ve svých písničkách(T4m) O svých nepřítomných sestřičkách(T5m) Jenom dobré povídaly(T4f) Ach jak sem to šťasten byl(T4m) Škoda jenom že mi moje štěstí(T5f) Osud ocelovou pěstí(T4f) Jednou ranou rozrazil(T4m) Neboť sem se probudil(T4m) Do okna mi koukal den(T4m) A já musel vzdychnout Hloupý sen(T5m) A teď ještě něco všechněm k potěšení(T6f) Moudrý řečník hledí uschovati(T5f) Co má nejlepšího naposled(T5m) Na celou řeč sladký med(T4m) Protož také já tak učiním(T5m) Aspoň upřímně se přičiním(T5m) Slyšte tedy moji zlatí(T4f) S deklamací jsem již u skončení(T5f) A to jest to celé potěšení(T5f) Šlo to arci všecko trochu mrzutě(T6m) Byla to však jenom deklamací v kaputě(T7m)

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

308. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Amen, amen pravím vám, má zlatá, (Josef Holý)
  2. 142. Pilát. (Jan Petr Jordan)
  3. NEZNÁMÝ. (František Soldan)
  4. Na Truldu. (František Hajniš)
  5. MONOLOGY KAŠPÁRKOVY. (Ferdinand Tomek)
  6. TRAGIKA TRAGIKOVA (Otokar Fischer)
  7. KULTOVNÍ TAJEMSTVÍ. (Antonín Klášterský)
  8. LISTOPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MEA CULPA (Josef Svatopluk Machar)
  10. MÝM NEPŘÁTELŮM. (Karel Dostál-Lutinov)