Z JITRA.

Karel Sabina

Z JITRA.
1. 1.
 Na horu jsem vstoupil, pode mnou pak země Probuzovala se v soumračném svítání: Jitřní dechy květin zavívaly ke mně, Zářilať jitřenka v temném usmívání. Nade mnou tu skály k nebesům se pnuly, Pode mnou se pěnné jiskřily potoky; S modra výsosti pak mi záře kynuly, K dolině však luhy vábily mé kroky. Tu mé srdce blíže vinulo se k zemi, Oko však k zlatému vzhůru zřelo moři, A duch mladistvými letěl perutěmi Ku pramenu světla, k růžoretné zoři. 53 2. 2.
 Jako v chrámě svatém ticho bylo; – Rudé obláčka se nebem hnaly, Růžemi své stopy znamenaly, A zorné se jitro objevilo. I tak skvěle planula jitřenka, Jakby pustý svět vyjasnit chtěla; Víc a víc v kol obloha se rděla V plamenném co toužení milenka. Jak v chrámě zbožném ticho bylo V srdci mém; – usnultě žal, i trudy Prchly, ducha svádějící bludy, A mé oko temné se zjasnilo. Tu jsem jitrem občerstvený zvolal: „Zatemnělci! V prachu se ukryjte! Vy, jenž člověčenstvo v tmách vodíte, Věk osvěty vám statně odolal!“ 3. 3.
 Již obzor čelo své ruměncem ovinul A plamen zoře na nebi se rozplynul; Lesk adamantový se rozlil hladinou A Jasoň milostně odhalil tváři svou; Vltava zplesala, že nad ní svitnul den – Jen srdce Pražanů objímal těžký sen. 54 V tom nad náš Vyšehrad, ze skalných rozvalin Se slavně povznesl stín Libušin, Velebně skvěla se věhlasná její tvář, I její nad hlavou se zlatá leskla zář; A z úst jí plynula ta slova vznešená: „Má Praho! jitrem nechť se zjasní sláva tvá!“ I ztichnul hlas, a stín se v mlhu zavinul, Pak Jasoň Pražanům s výše své pokynul; Své záře nad Prahou tu rozlil slunka vzhled, A český daleko kraj v novém jitru zkvět’; I v ohni posvátném se srdce zahřálo A láskou k národu a k vlasti rozplálo! 4. 4.
 Jitro, mladé jitro! jaký den tě sledí? – Táži se obláčků? nic mi nepovědí: Táži se skřivánků, v poli co zpívají, Na otázku moji neodpovídají. Zdali pak se zjasní mlhavé ty háje A to obilíčko po vlasti dozraje? Či zkalené mračno na nás se přivalí A nadějné luhy temnotou obhalí? Jitro, milé jitro, pěkně se nám jevíš – Jaký den však tebe sledí, samo nevíš. Že ale tak jasně skvíš se, mladé ráno, Den sleď jakýkoliv, – ty nám buď vítáno! 55 Zelené-li nivy slunko nám ozáří, Zpomenem, že tvojí zbuzené je tváří! A kdy ztemnělé mrakem hory uzříme, Zpomněním na jasno tvé se potěšíme!
Básně v knize Básně (Vybrané spisy Karla Sabiny, svazek 1):
  1. ŽEL.
  2. PÍSEŇ VEČERNÍ.
  3. PROCHÁZKA V SOUMRAKU.
  4. ODPOVĚD.
  5. TAŽNÉ PTACTVO.
  6. ŽIVOTA POUT.
  7. ZPĚVCŮV RÁJ.
  8. NA PLAVBĚ.
  9. BASKYRSKÉ PÍSNĚ.
  10. POD STROMEM.
  11. KDO?
  12. DVOJÍ ŽIVOT.
  13. V ÚDOLÍ.
  14. O SAMOTĚ.
  15. NEOŽELENÝ.
  16. V NOCI.
  17. TAJENSTVÍ.
  18. PŘÁNÍ.
  19. CIZINEC.
  20. POVOLÁNÍ.
  21. Z JARA.
  22. POBÍDNUTÍ.
  23. VLAŠŤOVIČKY.
  24. NAD HROBAMI.
  25. PROSBA.
  26. OTÁZKY.
  27. FIALKA.
  28. V TEMNOSTI.
  29. Z VEČERA.
  30. ZAPOMENUTÍ.
  31. VYZNÁNÍ.
  32. MARNÉ ČEKÁNÍ.
  33. Z JITRA.
  34. PRAHA.
  35. K SRDCI.
  36. PROMĚNA ČASU.
  37. VÁLKA.
  38. DOMOV.
  39. TŘI VĚCI.
  40. NÁMĚSÍČNÍK.
  41. VLTAVA.
  42. ROZENEC POUŠTI.
  43. PLAVBA UTOPENCOVA.
  44. ÚTĚCHA BÁSNÍKOVA.
  45. K BÁSNÍKŮM.
  46. KVÍTEK.
  47. SLZY.
  48. VĚRNOST JINOCHA.
  49. SLUNCE.
  50. ZPĚVEC.
  51. POMNĚNKY.
  52. KU VZDÁLENÝM.
  53. ZPOMENUTÍ.
  54. SLAVNÝ DUB.
  55. PŘÍRODY SEN.
  56. HROBY REKŮV ČESKÝCH.
  57. BLANÍK.
  58. SLOVAN.
  59. POLAN.
  60. VÝJEVY RANNÍ.
  61. SNĚNÍ BÁSNICKÉ.
  62. VÍNEK PANENSKÝ.
  63. UVÍTÁNÍ DĚDINY.
  64. POMNĚNKY.
  65. ZAVÁTÉ LISTÍ.
  66. DVA SNY.
  67. KVĚTINY A BÁSNĚ.
  68. OČI JEJÍ.
  69. JEDNO ZDÁNÍ.
  70. HYACINTY.
  71. BEZ NADPISU.
  72. POSLEDNÍ SLAVÍK.
  73. TVÁ SLOVA.
  74. VE ZŘÍCENINÁCH.
  75. VĚČNOST.
  76. Z MLADISTVÉ DOBY.
  77. SKON.
  78. BEREZINA.
  79. I.
  80. II.
  81. III.
  82. IV.
  83. V.
  84. VII.
  85. VIII.
  86. IX.
  87. X.
  88. XI.
  89. XII.
  90. XIII.
  91. XIV.
  92. XV.
  93. XVI.
  94. XVII.
  95. XVIII.
  96. XIX.
  97. XX.
  98. XXI.
  99. XXII.
  100. XXIII.
  101. XXIV.
  102. XXV.
  103. XXVI.
  104. XXVII.
  105. XXVIII.
  106. XXIX.
  107. XXX.
  108. XXXI.
  109. XXXII.
  110. XXXIII.
  111. XXXIV.
  112. XXXV.
  113. XXXVI.
  114. XXXVII.
  115. VYZNÁNÍ.
  116. NELAJTE PÍSNÍM!
  117. MONOLOGY.
  118. NEPADÁ S NEBE NEŠTĚSTÍ.
  119. TI A ONI.
  120. PRVNÍ POLÍBENÍ.
  121. PRVNÍ LÁSKA.
  122. FRAGMENT.
  123. ROZJÍMÁNÍ.
  124. POMNĚNKA NA HROBĚ KARLA HYNKA MÁCHY.
  125. NA SMRT JANA PERNERA.
  126. NA KARLA IV.
  127. SCHWANTHALEROVI.
  128. PAMÁTCE J. K. TYLA.
  129. PROSLOV.
  130. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO.
  131. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“.
  132. PÍSEŇ BERTINA.
  133. ADÉLA.
  134. PÍSEŇ KLÁŘINA.
  135. PÍSEŇ HARFENÍKOVA.
  136. RŮŽE SIONSKÁ.
  137. MARNÉ SNAŽENÍ.
  138. PÍSEŇ V DUCHU NÁRODNÍM.
  139. Z ARIELOVÝCH ZÁPISKŮ.
  140. PÍSEŇ ARNIMOVA.
  141. PÍSNĚ TUŠINSKÉHO.
  142. ZPĚV HRABĚNČIN.
  143. Z VERŠŮ FRIDERIČÍNYCH.
  144. PÍSEŇ DUŠANOVA.
  145. IMPROVISACE DUŠANOVA.
  146. PÍSEŇ HLASIČOVA.
  147. SLOKY IVANOVY.
  148. Z RACKOVA DOPISU.
  149. PARODIE.
  150. Z FRANCOVA RUKOPISU.
  151. PÍSEŇ.
  152. KRÁSNÁ UTOPÍNA
  153. PÍSEŇ VIOLINA.
  154. Z POPĚVKŮ KNIFFOVÝCH.