HYACINTY.

Karel Sabina

HYACINTY. [Květy 1841.]
1. 1.
 Den umírá; tvář sluneční za hory tichý sledí mrak, Večerní hvězdy závojem se růžovým probírá zrak; Dech podvečerní listem hrá kol po stromech se zchvívajíc, Na jilmu harfa opřená dlí tiše v mlhách dřímajíc. Pod harfou srdce spočívá, to samé, jímž se její zvuk Probouzel k blaha ozvěně a k tisíceru tajných muk; Kdy zádumčivý harfy tón ve smutném zvučí zaznění, O zpěvci zapomenutém zvuk ten vám dává znamení. Již zchladla ruka umělá, co libý zvuk ten budila, I utonula mysl, jenž za tichých nocí blouznila; To srdce v bolu hluboké, jenž mnohým citem vládnulo, Ve tajném tichonočním snu neznámým hořem zvadnulo. Květ z věnců hyacintových teď ovinuje harfu mdlou. A když si nočních větrů dech pohrává strunou zbuzenou, Co zpomenutí tajný vzdech – tu zavátý na zemi zpět, Přelítna struny napnuté, se hyacintů zchvíváschvívá květ. 131 Až struna praskne poslední, poslední harfy dozní hlas: Snad květy hyacintové ve věnci rozvinou se zas – Na hrobě neoželeném mohyly pozůstavené, Nad srdcem, v němž cit světů plál, jenž citů dlí již zbavené. Věj, večerní větérku, věj! dech tvůj nechť struny ochvěje; Snad z dálky slavík zbloudilý k zbuzeným zvukům zapěje; Snad hyacinty zaváté na luhu zkvětou ukrytém, A věnec znova omladne na hrobě zapomenutém. – 2. 2.
 V šíropustém moři chladném osamělá skála stojí; Vlny kolem chvějící se v těžkém, trudném snu se kojí. Bílá růže, s břehu strhlá, k ouskalí se připlavila; Oživovalť v chladnu kámen, jak se růže zotavila. Závistná však vlna poupě vírem dál a dále nesla, Lístky spadlé pohynuly – růže v tmavé bezdno klesla. 132 V jakých snách se v moři kámen bez své milé růže kojí? Vlny se kol kolem chvějí – mrtva v chladu skála stojí. – Takž zří srdce osamělé – po lásce-li jeho veta – V život, v jehož vlnách hynou trosky zašlého mu světa! 3. 3.
 Nebyly to růže sadů, S nimiž zkvětlo jaro mé: Vzniknuloť mi, kdy vzplanuly K vřelé lásce tváře tvé! Aniž dny mé vyjasnilo Ono slunce vysoké; Všecko světlo poskytly mi Zraky tvoje hluboké. Že však růže zvadnuly tvé, Již mi jara nezbývá; A že oči tvé jsou mrtvé, Věčná noc mne ochvívá! 133
Básně v knize Básně (Vybrané spisy Karla Sabiny, svazek 1):
  1. ŽEL.
  2. PÍSEŇ VEČERNÍ.
  3. PROCHÁZKA V SOUMRAKU.
  4. ODPOVĚD.
  5. TAŽNÉ PTACTVO.
  6. ŽIVOTA POUT.
  7. ZPĚVCŮV RÁJ.
  8. NA PLAVBĚ.
  9. BASKYRSKÉ PÍSNĚ.
  10. POD STROMEM.
  11. KDO?
  12. DVOJÍ ŽIVOT.
  13. V ÚDOLÍ.
  14. O SAMOTĚ.
  15. NEOŽELENÝ.
  16. V NOCI.
  17. TAJENSTVÍ.
  18. PŘÁNÍ.
  19. CIZINEC.
  20. POVOLÁNÍ.
  21. Z JARA.
  22. POBÍDNUTÍ.
  23. VLAŠŤOVIČKY.
  24. NAD HROBAMI.
  25. PROSBA.
  26. OTÁZKY.
  27. FIALKA.
  28. V TEMNOSTI.
  29. Z VEČERA.
  30. ZAPOMENUTÍ.
  31. VYZNÁNÍ.
  32. MARNÉ ČEKÁNÍ.
  33. Z JITRA.
  34. PRAHA.
  35. K SRDCI.
  36. PROMĚNA ČASU.
  37. VÁLKA.
  38. DOMOV.
  39. TŘI VĚCI.
  40. NÁMĚSÍČNÍK.
  41. VLTAVA.
  42. ROZENEC POUŠTI.
  43. PLAVBA UTOPENCOVA.
  44. ÚTĚCHA BÁSNÍKOVA.
  45. K BÁSNÍKŮM.
  46. KVÍTEK.
  47. SLZY.
  48. VĚRNOST JINOCHA.
  49. SLUNCE.
  50. ZPĚVEC.
  51. POMNĚNKY.
  52. KU VZDÁLENÝM.
  53. ZPOMENUTÍ.
  54. SLAVNÝ DUB.
  55. PŘÍRODY SEN.
  56. HROBY REKŮV ČESKÝCH.
  57. BLANÍK.
  58. SLOVAN.
  59. POLAN.
  60. VÝJEVY RANNÍ.
  61. SNĚNÍ BÁSNICKÉ.
  62. VÍNEK PANENSKÝ.
  63. UVÍTÁNÍ DĚDINY.
  64. POMNĚNKY.
  65. ZAVÁTÉ LISTÍ.
  66. DVA SNY.
  67. KVĚTINY A BÁSNĚ.
  68. OČI JEJÍ.
  69. JEDNO ZDÁNÍ.
  70. HYACINTY.
  71. BEZ NADPISU.
  72. POSLEDNÍ SLAVÍK.
  73. TVÁ SLOVA.
  74. VE ZŘÍCENINÁCH.
  75. VĚČNOST.
  76. Z MLADISTVÉ DOBY.
  77. SKON.
  78. BEREZINA.
  79. I.
  80. II.
  81. III.
  82. IV.
  83. V.
  84. VII.
  85. VIII.
  86. IX.
  87. X.
  88. XI.
  89. XII.
  90. XIII.
  91. XIV.
  92. XV.
  93. XVI.
  94. XVII.
  95. XVIII.
  96. XIX.
  97. XX.
  98. XXI.
  99. XXII.
  100. XXIII.
  101. XXIV.
  102. XXV.
  103. XXVI.
  104. XXVII.
  105. XXVIII.
  106. XXIX.
  107. XXX.
  108. XXXI.
  109. XXXII.
  110. XXXIII.
  111. XXXIV.
  112. XXXV.
  113. XXXVI.
  114. XXXVII.
  115. VYZNÁNÍ.
  116. NELAJTE PÍSNÍM!
  117. MONOLOGY.
  118. NEPADÁ S NEBE NEŠTĚSTÍ.
  119. TI A ONI.
  120. PRVNÍ POLÍBENÍ.
  121. PRVNÍ LÁSKA.
  122. FRAGMENT.
  123. ROZJÍMÁNÍ.
  124. POMNĚNKA NA HROBĚ KARLA HYNKA MÁCHY.
  125. NA SMRT JANA PERNERA.
  126. NA KARLA IV.
  127. SCHWANTHALEROVI.
  128. PAMÁTCE J. K. TYLA.
  129. PROSLOV.
  130. VÝJEV ZE ŽIVOTA RYTÍŘSKÉHO.
  131. ZLOMKY BÁSNĚ „ČERNÁ RŮŽE“.
  132. PÍSEŇ BERTINA.
  133. ADÉLA.
  134. PÍSEŇ KLÁŘINA.
  135. PÍSEŇ HARFENÍKOVA.
  136. RŮŽE SIONSKÁ.
  137. MARNÉ SNAŽENÍ.
  138. PÍSEŇ V DUCHU NÁRODNÍM.
  139. Z ARIELOVÝCH ZÁPISKŮ.
  140. PÍSEŇ ARNIMOVA.
  141. PÍSNĚ TUŠINSKÉHO.
  142. ZPĚV HRABĚNČIN.
  143. Z VERŠŮ FRIDERIČÍNYCH.
  144. PÍSEŇ DUŠANOVA.
  145. IMPROVISACE DUŠANOVA.
  146. PÍSEŇ HLASIČOVA.
  147. SLOKY IVANOVY.
  148. Z RACKOVA DOPISU.
  149. PARODIE.
  150. Z FRANCOVA RUKOPISU.
  151. PÍSEŇ.
  152. KRÁSNÁ UTOPÍNA
  153. PÍSEŇ VIOLINA.
  154. Z POPĚVKŮ KNIFFOVÝCH.