PÍSAŘ.

Josef Václav Sládek

PÍSAŘ.
Zas již půlnoc zahučela s věží a on ještě píše, škrtá, číslí, ruka mdlá a oko zírá s těží, píše, myslí – písař nic nemyslí. Psaní, psaní do skonání – o večeři dnem se hmoží, v noci píše o snídaní a když chorá hlava přec se složí, píše ve snu dlouhé účty boží. 72 Pak to pero ryje jako dýka – Teď jen cítí, den proč, noc tak krátká a ten život přece tak se smýká; – skrápla slza – škoda posejpátka. Konečně to pero stranou klade, v srdci výkřik, ale rty se vzpouzí; z ticha, z ticha k posteli se krade: se žena s děckem neprobouzí!“ 73