VI. TATÍČKU NÁŠ.

Josef Václav Sládek

VI.
TATÍČKU NÁŠ.

Tatíčku náš milený. jste vy nějak schýlený – jako byste sám to nebyl, tak jste celý změněný! Na dvoře a na mlatě, jak byste měl závratě, tuhle, když jste večer přijel, vypadly vám opratě. Klopotit se den co den, kterak nebýt unaven, od jara až do podzimku, a to všechno pro nás jen! 58 Zítra, chcete, nechcete, jen si hodně pospěte, že už také hoch jsem statný, ráno vidět budete. Volky, krávy krmeny, koně jako jeleny; však vy si mne pochválíte, tatíčku náš milený!