JEN ZÁBLESK JEDINÝ.

Josef Václav Sládek

JEN ZÁBLESK JEDINÝ.
Jen záblesk jediný, jen zákmit, Pane, do tmy, jež kolem duše mé se chmouří, jen zákmit naděje ať jeden zplane nám, kteří hynem v bouři, v bouři, v bouři! Já modlil, rouhal se, já skal se třímal, já tonoucí kol stébla ruku vinul – Ó bože, z kolika již prsou hlas ten hřímal, a ještě každý zhynul, zhynul, zhynul! 8