II. Dnes ještě nenapsáno v božím soudu,

Josef Václav Sládek

II.
Dnes ještě nenapsáno v božím soudu,
Dnes ještě nenapsáno v božím soudu,
že my jsme ze všech národ jediný, jenž zrozen k otroctví, jejž dějiny jak zvadlý list po vírném snesou proudu.
Nám na hrob navezli již mnohou hroudu a počítali již nám hodiny a slétali se z každé končiny jak lační supi po zmrtvělém oudu. A Bůh jen psal a jeho tvář se tměla a děl: „Já sešlu vaší ku spáse nejmocnějšího ze svých archanděla: To lásku k sobě, živu býti chtění! než do svých účtů vpíšu: Rovná se!“ Bůh píše, píše – Lásky v Čechách není. – 62