IV. Ty naše tepno, Labe rmutné, kalné,

Josef Václav Sládek

IV.
Ty naše tepno, Labe rmutné, kalné,
Ty naše tepno, Labe rmutné, kalné,
proč z našeho máš kraje taký spěch? ty, kolébané písní v českých rtech, proč jdeš ji pohřbit do ciziny dálné?
Již padly všechny naše bašty skalné a přec, kdož dbá, co odnáší nám z Čech, co z našich srdcí, co z pod našich střech! ty vlny tvoje bezcitné a schválné? Jen dál se valí, podrývají – letí – Ty slávskočeské tepny obraze, co odnes nám již proud tvůj od staletí! A dnes co zbylo, odnáší a boří: na prodej mužnost, krby k nákaze, do bláta řeč a – naše stesky k moři.