KU PŘEDU!

Josef Václav Sládek

KU PŘEDU! (1877.)
K předu tedy, jmenem Páně, v svatou válku, děti k předu, starou cestou po Balkáně za krev bratří, popel dědů! Jako v mraku blyskavice v Balkán bílý orel letí, bledne záře půlměsíce – k předu děti, k předu děti! Slyším v dáli hřímat děla, mečů třesk a ržání koní, vidím smrti archanděla na krvavém letět broni: znamená vás na tisíce, ale vteká, v dál jak letí, kopí ve tvář půlměsíce, k předu děti, k předu děti! 83 Jako nebe od požárů, od krve jsou rudé nivy, neslyšíte z dravčích spárů kořisti ten výkřik divý? Hoj, však v Dunaj už to hříme v den jak soudný ku odvěti: „Přicházíme, přicházíme!“ K předu děti, k předupředu, děti! Tedy k předu jmenem Páně, v svatou válku, děti, k předu, za tu lidskost na pohaně, za ty hroby našich dědů, za Toho, jenž bitvy řídí a za volnost Slávských snětí, a za volnost všechněch lidí k předu děti! 84