Zimostráz.

Josef Václav Sládek

Zimostráz.
„Dnes mlha se nám v zimostrázu chytá, to jistě přes pole k nám jede kdosi –“ – a za chvilku je síň jak hnízdo vosí, dětí co máku, starších jako žita. A kolik na chudobce lístků zkvítá, jest jich kol báby, jak se na stůl nosí, – jen srdéčko té chudobky se rosí: – vždyť ona jen, kde lístek schází, čítá! A vzpomínek je, a je povídání, jak přešel rok, co příští nese znovu. – – A za týden si dáme na shledání! Děd za kostelík až nás doprovází a bába oknem jdoucím ku hřbitovu se zamyšlena dívá k zimostrázi. 28