Noc.

Josef Václav Sládek

Noc.
Teď velké ticho nastoupilo vládu, mrákotným snem je ostrá vřava denní, spí čistá myšlénka, i osten zatracení, a o kus chleba neslyšeti vádu. Noc kráčí tiše přes prodajnou vnadu i kolébku, kde matka v polou bdění, dům boháčův je v měkké vhroužen snění, u bědných slyšet slzu v horkém spádu. 60 Kol ticho, – ostřicí jen vítr švistí, a těm, kdo bdí, chlad mrazný duší vane; na nebi dalekém se hvězdy čistí: Nad spícím stádem svým či bdíš tam, Pane? – Slyš křídel šum: to dravec za kořistí! – a bdíš-li, proč pak zas ten člověk vstane! 61