Hvězdičky.

Josef Václav Sládek

Hvězdičky. – Růžence Ottově. –
Slunečko už zašlo, vyjdou hvězdičky; vyskakují z modra jako jiskřičky. Ta první je moje, ta druhá je tvá – matičko, vám patří tam ta zářivá. Čtvrtou ať má naše malá sestřička, jednou podělíme také tatíčka. Ale teď, matičko, hleďte v šíř i v dál, jakoby těch jisker nebem rozsypal! Jakoby tam rozmet’ drobné pozlátko; čí pak jsou ty hvězdy? „Boží! – děťátko.“ 26. 11. 87.
39