Čert a Vašek.

Josef Václav Sládek

Čert a Vašek.
Měl mne Vašek rád, škoda na stokrát! nechtěli ho za mne dáti ani otec, ani máti; – čert se přišel ptát! Ale přes ten žal Vašek rád měl dál, o pouti mně dával dary, ale doma řekli: Vari! Čert už Vaška bral. Shodli jsme se však v hájku pod soumrak; v tom ho z dálky máma volá, Vašek před očima kola, – a čert řek’: „Ty tak?“ – Do zaječích bral, kdež pak se mne ptal: „Kudy, kudy do chalupy?“ Někdo za ním cupy, dupy; – tak si ho čert vzal! 10