Ráj.

Josef Václav Sládek

Ráj.
Na groš nikdy nehleděl, co je nebe nezvěděl; krátký spánek, plný džbánek, tak mu v pekle z radovánek ďábel místo vyseděl. Měl už tam čert ve skrejši tak tu chasu vezdejší od slouhy až do rychtáře, pošilhával také k faře; Franta mu byl milejší. V tom, jako když zahraje, Frantík zaslech’ u háje zpívat Boršů Anduličku, a ta s hejnem andělíčků odnesla ho do ráje. 37