Švarná selka.

Josef Václav Sládek

Švarná selka.
Mladá selka Kymličkova, to je selka veselá, od Plzně až do Přerova žeť by rovné neměla! Ráno vstane sotva svítá jako dobrá hodina od ruky jí práce lítá, muž se diví, hrdina. Krávy dojí, koně strojí, vypraví ho do pole; večer, i když brambor pojí, ubrousek má na stole. Vše jí kyne pod rukama, roste, kam se podívá, celý den si zpívá sama, sedlák se jen usmívá. 52 Umí seť a žati taky, sebrať hrsť i z pod hloží, a když vystupují mraky jako chlap to naloží. Kdo ji viděl hlavu sklánět, ten ať mi to dokáže, – i když třeba kůry shánět muži dodá kuráže! Tak tu selku Kymličkovu jednu každý na statek, – od Plzně až ku Přerovu to by tak byl dostatek! 53