Skalní bříza.

Josef Václav Sládek

Skalní bříza.
Jest člověk ve své mysli v různém čase jak bříza, která ve skaliska nahá se zachytla a úpalem když sprahá kol každá travka, ona zelená se. Tu obloha se nad ní klene v kráse a s větví skrápe jitřní rosa vlahá, tu mráz a vichr do haluzí sahá a pod kořeny bystřeň podrývá se. Kdo zazlí jí, že nechá ptáče pěti dnes ve větvích a zejtra na úbočíúbočí, že stesknou bouří rozlámané sněti? Kdo srdci? – v snech že zoufá noci tmavé a zejtra jest jak děcko usmívavé, když ráno vyspalé otvírá oči. 9