Deo lucis.

Josef Václav Sládek

Deo lucis.
Ó ne, ty nejsi dosud vševládnoucí, ty, k němuž tvorstvo tvoje křičí žalem, neb jistě v soucitu svém neskonalém bys vlídně setřel každou slzu žhoucí. Já ve svém srdci tvoje cítím tlouci a mé ty v tvém, – a v mém jak žití malém je pláč a prach, tak vím, že mraku valem kdos ještě stíní tvoji řízu stkvoucí. Tys vůdce náš, a my tvé valné voje, ty za nás bojuješ, my za tebe; náš každý dobrý čin je sláva tvoje. A jednou, vím, že vítězící stanem v tom tvém i našem boji o nebe – ó světlý Ormuzi! – s tmy Ahrimanem. 23