Večerní obraz.

Josef Václav Sládek

Večerní obraz.
Na staré bříze zpívá pták tak strhaně a smutně tak, – větvemi táhne větru svist, po listu padá žlutý list a krajinou se stmívá! List žlutý padá na střechu do netřesku a do mechu, a v okně chýžky krvavá, večerní plane záplava. Ven vyšel přes prah, pohled’ v dál, kde osamělý topol stál, a pohled’ k nebi, used’ v prah a hleděl v čiro jako v snách. [41] Od chatky cesta do polí tam vede k tomu topoli: dnes mrtvou ženu nesli tam, – on ponejprv je doma sám. Pták dávno zmlk’ a západ zhas’ a jím jak byl by projel mráz; vzal za kliku, šel v jizbu zpět; za ním se zavřel celý svět. A bříza tmou se kývá. 42