Jablíčka.

Josef Václav Sládek

Jablíčka.
Jablíčka zrajou na stromech, slunéčko do nich pálí – až jedno spadne, chytnu jeje, nežli se zakutálí. Spadlo jablíčko červené, jedno, druhé a třetí, všecky jsem chytla, jako když kocourek za myškou letí. To jedno sobě uschovám: hladu se nemusím báti! s jablíčkem druhým bratříček v kolébce bude si hráti. A třetí? – S bleďoučkým děťátkem k nám bledá chodívá žena: dám-li mu jablíčko, snad se též robátko začervená. [62]