Dítě se modlí.

Josef Václav Sládek

Dítě se modlí.
Rozžat byl strůmek, bílý od cukroví, a zajíčkové tu a myšky, kvítí, a oříšky, a hvězda na ně svítí, jak v lese hvězda v posněžené křoví. A děcko tají dech; leč zrakem loví už zajíčka, jak šlo by o to žití, však nesmí ani myšky polapiti, dokud se nepomodlí k Ježíškovi. A kleká, samo jako andělíček, a modlí se: „Ty Ježíšku můj milý –“ však prsty chvějí se mu u ručiček, jak modlí se a zas neví co říci; – – a oči zrovna jako by se vpily tam, kde ta panna visí na větvici. [72]