Norci.

Josef Václav Sládek

Norci.
Hloub myšlení je hlubší mořské tůně, a pro každého, ať si velký, prostý, tam korálové tají letorosty nějaký skvost v svém nevyzpytném lůně. Paprskem světla jak po zlaté strůně nás spouští Bůh, a z vln nám klene mosty. Nuž dolů, norci! – vynášejte skvosty z mrákavé hloubi vzhůru do výsluně! Do srdcí mocných noste slitování, a mír a odpouštění v nuznou chýši; – a sami byť jste zbyli s prázdnou dlaní, a v blahu svém svět zapomínal v mžině, že někde proň tonete ve hlubině: Bůh nitkou světla vytáhne vás k výši! [94]