Květen

Květen
Vítám tě, květne, jsi pracovník na myšlence dobrého světa, dobrých lidí, dobrých výprav a plaveb, dobrých cest. Ve tvých divech čas lásky oko vidí, živoucích zázraků dobu, kdy na pupence zelené zakleto všecko, v květy a ve třpyt hvězd. Vánky tvoje i bouře jsou láska jedna, bílé své měnivé dny ty se sluncem, s prškami máš, tmavé své noci, jež voní jak skutečnost i jak sen. Vše je ti radostnou prací, co bylo, toť minulost bědná, všecko, co bude, to květům, tvorům i lidem dáš, o čem se snilo jim, v jediný že jim vyplníš den. Ať jsou šťastni a nechť jsou dlouho živi květy tví tvorové, lidi, než uzrají v smrti plod. Netřeba na mstu myslit a na ústrky. Květne jsi měsíc růstu, jenž pracuje žasem a divy, zvědavé květy máš všude, všude hnízd mladé krky, vybíraj šťastně si páry, ó květne, nechť šťastný tvůj rod. Nevíš nic o nenávisti, o mstě a překonání, nejsi revoltou, silou jsi lásky, jí poceluj! Útok jsi z mrtvých vstalé obnovy životních míz. Dobrodružné jsi seznámení a milování druhů a párů, buď ve volbě šťastný, květne můj, po tluku ať se sblíží dobrá srdce čís... 30 Jediný netřídíš lidi na bohaté a chudé, na měšťáky a proletáře, všem vůni dáš, prostor a stín. Milovat mohou všichni a novým kvést odstínem, jemností, barvou, vždyť budoucnost dobrých všech lidí jen bude. Nenávidět již nelze starým zločinem, k nadějím bílým chtí srdce kvésti z krvavých vin. 31