Podzim v duši zve k sobě děti

Antonín Sova

Podzim v duši zve k sobě děti
Návštěvy čekám, pěl Podzim, sousedy všecky. Však dětí nejvíc a dívek, jež očima ohně rozžehují v syrovém odstínu duše, kde ptactvo již za moře letí, nad sklizenými poli se pomlky objevují... Nad zemí studenou mlhavý příkrov se modrá, a líné kročeje hodin neslyšíš ploužit se v polích, den mine, večer si rozžehne lampy, noc netopýrem se věsí na mraky pod měsícem, přes vsi a přes temné lesy... Plavost a zlato, pláč tichý a kvil se tiše mísí ve zvuk rohu, psi větří a zdají se o honu sníti. Poslouchám, větry se odpoutaly a k lesům se bezhlavě řítí. Návštěvy čekám a radostný pozdrav a údiv čísi. Hraji si, větrná bouře je, listí vír, metelice. Vidím se červenat zevšad dětské, zdravé líce. V jizbě mám teplo, a za okny květiny lhou mi jarem, kočky předou své lsti, a vše to nechť srdce zhřívá. Jablko peče se, mučednickou svou smrt si zpívá. Nechce být ničím, než pokorným, sladkým božím darem. K ořechům, švestkám a hroznům si přimýšlím růžové stíny, pohlcují tu vůni. Jsou všecky to dětské hlavy, jež mám tak rád, a jež častěj by měly tu u mne býti. Stokrát jsem řekl si: Musím, až ke mně vkročí, bdíti. A teď si berte, co mám. Ó, vstupte, vy zlatoplavy! Ořechy ještě se loupají, hrozny mží modrem dálek, hrušky voní, a jablka jsou jak uhřátá líčka, 57 pozval jsem si vás tolik a teď, až jsem se zalek, slyším vás cupitat, usedat, zavřená cudná víčka; čekáním nedočkavým nastavte ruce bílé, Podzim jsem váš, a vy nevíte, jak se mi po vás stýská, třesu vám ořechy, – oh, jak se prohýbá štíhlá líska. Sní se mi o hostech, dětech. Ó, jak jsou roztomilé! Tolik je bolestí v světě, a když si dvě do očí hledí mlčky, tu oběma hned je lehčeji, vždycky jsem slýchal, ale když radost přijde, tu laskavý Bůh jak by dýchal na horoucí bolest, jež nečeká odpovědi. Vyhlížím krajinou, čekám. Vítám a umísťuji hosty své v křeslíčkách u stolů, každého oslovuji jménem vlastním a s dary je pouštím, a v chladném vzduchu kterak mi odcházejí, krok jich mi doléhá k sluchu... 58

Básně v knize Básníkovo jaro: