PÍSEŇ VÝSTRAHY

Antonín Sova

PÍSEŇ VÝSTRAHY
Když chléb je na stole i v srdci tvém a žena když tě miluje i druh, když v děcku tvém v den každý voní zem, díš, svět že v tobě tvoří světlý bůh. Leč vždycky není tak. Tu silný být je úděl tvůj, když srdce, křehká věc je oblouzeno, mlčí bůh a cit ti k pomstě pobuřuje očistec. Chce vraždit v tobě jakás příšera v svém krvavém a pyšném obleku. Jeť v každém srdci špalek, sekera a kat též bydlí v každém člověku. 54