PŘEMOŽENÉ ZLO.

Antonín Sova

PŘEMOŽENÉ ZLO.
Nad přemoženým Zlem já schýlen stál... Však já se přece bál... Ne, neboj se mne, řeklo Zlo, jen zemřít sílu mám... Už nevzepru se o žezlo a v klidu dokonám... Na svrasklý, puklý ret se kradl smích a oko blysklo hned. Tím, že jsem nad Zlem vítěz stál, zlo na dobro jsem rozměnil a tím, že jsem se pevně smál, já svědkem jeho bázně byl... Jak zkrotlý pes svou tlamou v zem, jenž zmrskán do krvava kles', Zlo zkrotlo zlem... Když drobné štěstí orvalo, je zákeřnicky zakouslo, dobráckým očkem mžouralo, – a prosilo za milost, Zlo... 27