Ó holubičko mého opojení,

Xaver Dvořák

Ó holubičko mého opojení, Ó holubičko mého opojení,
pojď, na tvá křídla tiše rozložená nech padat’ perly mého zarmoucení, na pírka tvoje bílá drahocenná.
Hloub srdce mého jimi všecka pění, mé oči dna jsou moří protržená, to není svatá rosa vykoupení, to proud, v němž tone duše zatracená. Ty rubíny chceš krve na svá křídla a žáry, jimiž do tepen kdys bila? juž dávno na vrcholích vášní stydla, jak láva černá vrchů na temeni mi tuhne v žilách; slza jen ti zbyla, ó holubičko mého opojení! 10