Chléb tajemný jezme, ať s námi splyne,

Xaver Dvořák

Chléb tajemný jezme, ať s námi splyne, Chléb tajemný jezme, ať s námi splyne,
 nám bloudícím umdlely všecky síly; hle, na cestě ztracené rod náš hyne, zde rozbijme tábor si aspoň chvíli. A kalichy přichylme na rty siné, ať vlejí se plameny jeho v žíly, ať ozáří shaslý zrak světlo jiné a k cíli dál! o němž jsme v dětství snili! Chléb tajemný jezme, jenž nám se dělí, ať Bůh se zas zázrakem v srdce vtělí a mystickým vínem nám v cévy vlit, jak na kříži v člověka tělo vbit, nás zvedne k svým nebesům v roznícení jak budoucí Svatých svých pokolení. 29
Básně v knize Eucharistia:
  1. V chrám vešel jsem, pod mrakem stálo žití,
  2. Pod bílou třásní chleba zastíněný,
  3. Tě milovat, ó musím, musím;
  4. Ó holubičko mého opojení,
  5. Jsem žebrák drzý, který vešel tady;
  6. Květ bájný hostie mi do snů kývá,
  7. Má bílá růže ve monstrancí váse!
  8. Při tomto světle matka moje čeká,
  9. Mé šero tiše zpívá,
  10. Juž v tichých vodách pluji,
  11. Hle, hnízdo pelikána! Zde se tají,
  12. Toť plamen! v něm má bytost dohořívá;
  13. Ó lilje mystická, jež věčně otevírá
  14. Ty’s, srdce, mlčelo, ó sfingo pouští,
  15. Sen nejsladší, Ty ke mně sestupuješ
  16. Juž kolébkou se stalo srdce mé,
  17. V tom tichu exstatickém rozlévá se
  18. Ať rostou temnoty, zhasněte svíce,
  19. Tys zůstal, ne bys vavříny si chystal,
  20. Strom života, ó pojďte s něho jísti!
  21. To veliký jest sabbat duší,
  22. Zde nejvyšší jest všeho meta,
  23. Chléb tajemný jezme, ať s námi splyne,
  24. Sem sypte květy, nejkrásnější truste,
  25. Ó nepochopitelná!